Tomschick
Historie sklárny „Steinhügel“ – „Kamenný pahorek“, resp. „Augustinka“ začíná rokem 1872, kdy v Košťanech u Teplic sklárnu založili bratři Václav a Valentýn Hölzelovi. Sklárna několikrát měnila majitele. Například v roce 1891 ji koupil Josef Rückl a změnil její název na sklárna „Božena“. V roce 1899 sklárnu koupil pražský velkoobchodník C. Sobička.
Franz Tomschick (někdy také Franz Tomschik a František Tomšík) sklárnu koupil v roce 1901 a 20.2.1902 byla firma Franz Tomschick – Glasfabrikation Kosten registrována u Litoměřického soudu. Název „Glasfabrik Steinhügel“ je v průmyslových ročenkách Compass poprvé uveden v roce 1908.
Údaje o rodinných poměrech Franze Tomschicka jsou dosud velmi omezené. Franz Tomschick se narodil v roce 1860 (přesné datum a místo jeho narození není zatím známo). R
... VíceHistorie sklárny „Steinhügel“ – „Kamenný pahorek“, resp. „Augustinka“ začíná rokem 1872, kdy v Košťanech u Teplic sklárnu založili bratři Václav a Valentýn Hölzelovi. Sklárna několikrát měnila majitele. Například v roce 1891 ji koupil Josef Rückl a změnil její název na sklárna „Božena“. V roce 1899 sklárnu koupil pražský velkoobchodník C. Sobička.
Franz Tomschick (někdy také Franz Tomschik a František Tomšík) sklárnu koupil v roce 1901 a 20.2.1902 byla firma Franz Tomschick – Glasfabrikation Kosten registrována u Litoměřického soudu. Název „Glasfabrik Steinhügel“ je v průmyslových ročenkách Compass poprvé uveden v roce 1908.
Údaje o rodinných poměrech Franze Tomschicka jsou dosud velmi omezené. Franz Tomschick se narodil v roce 1860 (přesné datum a místo jeho narození není zatím známo). Rovněž datum sňatku a rodné jméno manželky Lina se rovněž dosud nepodařilo zjistit. Měl minimálně 4 děti – dcery Anny (provdaná 8.6.1913 za Karl Klöckner) a Grete provdané 1.6.1909 za Edmunda Hauptmanna (inženýr ve V.T.E. Dux) a syny Fritze a Franze.
Franz Tomschick sklárnu modernizoval a vybudoval z ní prosperující firmu, což se projevovalo i na narůstajícím počtu zaměstnanců. Zatímco v roce 1906 měla sklárna asi 150 a v roce 1908 asi 210 zaměstnanců, v roce 1928 měla sklárna 4 pece a počet zaměstnanců se zvýšil na 300 a po roce 1930 již překročil 400 zaměstnanců. Sklárna údajně zaměstnávala převážně české skláře.
Produkce sklárny byla zaměřena zprvu na luxusní především barevné sklo, později se postupně sortiment rozšiřoval o lampy a osvětlovací sklo a od 30. let také na užitkové sklo. O konkrétním sortimentu luxusního skla z doby do roku 1925 nejsou prakticky žádné dostupné informace. Pro identifikaci produkce sklárny od 2. poloviny 20. let má zásadní význam objev knih tvarů a dekorů sklárny Franz Tomschick, které se podařilo zachránit významnému skláři z oblasti Českolipska. Několik knih z tohoto období je rovněž v depozitáři Regionálního muzea Teplice.
Od roku 1915 se rodina Franze Tomschick podílela na podnikání firmy Sklárny Jan Bock a spol., spol. s r.o. v Košťanech u Teplic (Glashüttenwerke Joh. Bock & Co. G.m.b.H.), která byla založena 1.9.1915 a měla základní kapitál původně 42 tis. K (a v roce 1922 již 834.000 Kč). Statutárními zástupci firmy byli Johann Bock, Arnold Seidemann a Fritz Tomschick. V roce 1916 byl krátce dalším statutárním zástupcem Anton Mühlig a v roce 1922 Ing. Edmund Hauptmann. Tato firma vyráběla tabulové sklo všeho druhu. Poslední zmínka o této firmě je v průmyslové ročence Compass v roce 1924.
17. listopadu 1925 Franz Tomschick zemřel. Od 30. 6. 1927 byli jako vlastníci firmy vedeni synové Fritz a Franz. Firma byla od roku 1928 změněna na komanditní společnost s 1 komanditistou. Prokuristou firmy byl Ing. Edmund Hauptmann. V roce 1929 byla založena firma Továrna na sklářské pánve Kamenný pahorek s.r.o. se základním kapitálem 200 tisíc Kč, jejímiž statutárními orgány byli Ing. Edmund Hauptmann a krátkou dobu také Ottokar Brunswick.
Sklárna rozhodující část své produkce vyvážela do zahraničí, a to buď přímo nebo prostřednictvím obchodníků se sklem (například firmy tuzemské: Sommer & Zinke, Rudolf Hinne, Brüder Rachmann a zahraniční firmy např. Woolworst, Lazarus & Rosenfeld, R.P. Boerma a další). Někteří obchodníci se sklem pravděpodobně dodávali i příslušné formy. Je více než pravděpodobné, že stejné tvary objednávali rovněž u jiných skláren (jednak z oblasti Teplic, a pravděpodobně například i z oblasti České Kamenice). Objevují se i objednávky jiných českých skláren (například Ernst Steinwald & Co. a Inwald). Firma Franz Tomschick měla obchodní zastoupení v Německu, Rakousku, Itálii, Francii, Belgii, Nizozemsku, Turecku a Egyptě.
V roce 1938 po zabrání českého pohraničí nacistickým Německem došlo k významnému snížení počtu zaměstnanců, kdy skláři českého původu odešli do vnitrozemí. V této době sklárna Ernst Steinwald & Co. ukončila provoz z důvodu arizace. Sklárna Franz Tomschick projevila zájem o odkoupení Německem zabaveného majetku sklárny Steinwald. Následně však svůj zájem zredukovala pouze na odkoupení zásob, sklářských forem a na převzetí zaměstnanců, což se následně realizovalo. Sklárna Tomschick pravděpodobně rovněž převzala některé objednávky, které již sklárna Steinwald nemohla realizovat. Je zřejmé, že některé tvary a pravděpodobně i dekory, které původně vyráběla sklárna Ernst Steinwald & Co., byly v letech 1939 – 1945 vyráběny rovněž sklárnou Franz Tomschick, což je dokumentováno i ve zmíněných zachovaných knihách tvarů a dekorů sklárny Tomschick z tohoto období.
V době II. světové války sklárna vyráběla především osvětlovací a užitkové sklo.
Po ukončení II. světové války byla sklárna znárodněna a začleněna nejprve do národního podniku Sklárny Inwald Bystřice (Dubí) jako závod 3 Košťany – Tomschik a později do podniku Osvětlovací sklo Valašské Meziříčí. Sklárna v této době spolupracovala s významnými sklářskými výtvarníky např. s Ludvikou Smrčkovou. Po roce 1990 byla sklárna privatizována, ale provoz se nepodařilo zachovat a 1. května 1996 byl provoz sklárny definitivně ukončen.
