Ernst Steinwald & Co.


Sklárnu založil v roce 1870  na severním okraji Teplic Ernst Steinwald (1844 – 4. 11. 1920) syn Mosese Steinwalda a Elisabeth Steinwaldové.

Firma byla provozována pod názvem "Ernst Steinwald". Ernst Steinwald se oženil s Mathilde Steinwaldovou, rozenou Karpeles (1852 – 8.3.1926) a měl s ní 2 děti: Oscara Steinwalda a Hedwig Baum Hirsch. 1. ledna 1894 vstoupil do firmy bratr manželky Ernsta Steinwalda Josef Karpeles - obchodní cestující (1855 – 21. 10. 1924) a firma změnila název na "Ernst Steinwald & Co.". Oba společníci zastupovali společnost samostatně. V roce 1914 zaměstnávala firma 140 pracovníků a orientovala se na výrobu barevného luxusního skla, osvětlovací sklo a montážní artikl.  Po smrti Ernsta Steinwalda v roce 1920 byla ve vedení firmy pravděpodobně spolu s Josefem Karpelesem  buď Mathilde Steinwaldová, ale možná už tehdy to byla dcera Hedwig. Po smrti Josefa Karpelese (1924) na jeho místo nastou

... Více

Sklárnu založil v roce 1870  na severním okraji Teplic Ernst Steinwald (1844 – 4. 11. 1920) syn Mosese Steinwalda a Elisabeth Steinwaldové.

Firma byla provozována pod názvem "Ernst Steinwald". Ernst Steinwald se oženil s Mathilde Steinwaldovou, rozenou Karpeles (1852 – 8.3.1926) a měl s ní 2 děti: Oscara Steinwalda a Hedwig Baum Hirsch. 1. ledna 1894 vstoupil do firmy bratr manželky Ernsta Steinwalda Josef Karpeles - obchodní cestující (1855 – 21. 10. 1924) a firma změnila název na "Ernst Steinwald & Co.". Oba společníci zastupovali společnost samostatně. V roce 1914 zaměstnávala firma 140 pracovníků a orientovala se na výrobu barevného luxusního skla, osvětlovací sklo a montážní artikl.  Po smrti Ernsta Steinwalda v roce 1920 byla ve vedení firmy pravděpodobně spolu s Josefem Karpelesem  buď Mathilde Steinwaldová, ale možná už tehdy to byla dcera Hedwig. Po smrti Josefa Karpelese (1924) na jeho místo nastoupil pravděpodobně jeho syn Paul Karpeles. V roce 1930 byli majiteli firmy Paul Karpeles a Hedwig Hirsch (rozená Steinwald). 

Ernst Steinwald byl rovněž veřejně činný. Byl dvakrát zvolen do Městské rady města Teplice-Šanov (1901 a 1908), působil jako zástupce prezidenta Obchodního Gremia okresu Teplice, dále byl od 29.4.1901 zástupcem hlavy izraelské náboženské obce města Teplice (v čele byl v té době Eduard Rindskopf - otec sklářského továrníka Josefa Rindskopfa). Společně s Franzem Welzem se snažili prosadit zřízení odborné sklářské školy v Teplicích (kolem roku 1903). 

O produkci sklárny je bohužel minimum dostupných informací (Průmyslové a Finančí ročenky Compass Rakousko-Uhersko a později i Československo 1923-1938). Několik předmětů je součástí sbírek v Glasmuseum Passau, v Regionální muzeum Teplice, v Muzeum skla a bižuterie v Jablonci a v Houston Museum of Fine Arts. Z několika informací z dobového tisku vyplývá, že sklárna kolem roku 1900 vyráběla mimo jiné barevné irizované sklo, mramorované sklo, přejímané sklo, sklo nabíhané různými barvami, leptané sklo a sklo opřádané. Jedinými reálnými důkazy o konkrétní produkci sklárny z období secese je několik předmětů ve sbírkách Regionálního muzea v Teplicích. Toto sklo (celkem 24 kusů) získalo muzeum darem v roce 1910 přímo od Erstna Steinwalda (zaznamenáno v dobovém tisku - Teplitz-Schönauer Anzeiger z 18.5.1910). Z reklamního inzerátu v knize Kur- und Badestadt Teplitz-Schönau z roku 1930 lze vyčíst, že sklárna se považovala za jednu z nejstarších a vedoucích českých skláren na výrobu uměleckého skla. V její produkci byly: vázy, žardiniery, mísy, košíčky, dózy, toaletní soupravy, užitkové sklo, speciální umělecká skla: Pastila, Aquarin a Flowerall, dále osvětlovací sklo všeho druhu, a to vše od nejlevnějších kusů až po nejlepší umělecké sklo. Sklárna měla v této době stálé vzorkovny ve všech hlavních obchodních centrech po celém světě. Účastnila se rovněž světových výstav (např. Chicago 1933-4) a mezinárodních veletrhů (například v Lipsku). Významnou část své produkce vyvážela do řady zemí, pravděpodobně hlavně do USA.

Další dekory měly názvy: Osiris, Carinthia, Kaktee, Vesuvio a Bambus. V současné době určitě nejznámější dekor Bambus byl dosud připisován stejně jako řada dalších dekorů sklárně W. Kralik. Identifikace ostatních dekorů dosud není jasná. Významná v té době byla rověž výroba tzv. Tango skla.

V roce 1930 měla sklárna více než 300 zaměstnanců.

V době druhé světové války došlo k arizaci majetku sklárny. V té době bylo jméno Hedwig Baum Hirsch uvedeno jednak u sklárny Ernst Steinwald, ale také u skláren Josef Rindskopf, Fischmann Söhne a Emmahütte Otto Löwy Mstišov.

Další informace budou (snad) doplněny později.

--- několik dalších údajů:

  • Ernst Steinwald vlastnil a provozoval krátce (1877 - cca 1883 ?) také sklárnu v Maltheuern (Záluží) - předchozím vlastníkem byl Adolf Kopp a následujícím vlastníkem se stal Edmund Kadlík (určitě minimálně od roku 1887) - tako sklárna vyráběla luxusní barevná skla
  • 6 dlouholetých zaměstnanců firmy (25-30 let) obdrželo v roce 1910 medaile od Liberecké obchodní komory (Franz Neugebauer - huťmistr, Karl Schön - tavič skla, Wilhelm Lorenz a Franz Tůma - mistři brusiči skla, Franz Šedivý - truhlář forem a Franz Bauchner - sklářský pomocník)
  • 1889 -bylo uděleno výhradní privilegium na nový typ dekorace dutých skleněných předmětů "Lace"
  • 1891 - uděleno výhradní privilegium na proces a zdobení dutých skleněných předmětů galvanickými metodami pro ploché a reliefní malování
  • Josef Günther - 30 let byl ředitelem sklárny (1914 obdržel medaili), zemřel v roce 1918, po jeho smrti se stal ředitelem jeho syn Josef, který v této funkci působil až do ukončení činnosti sklárny v roce 1938
  • prvním livkidátorem firmy Ernst Steinwald byl Fritz Fibir, kterého následně nahradil Rudolf Wintersteiner 
  • Ernst Steinwald přišel do Teplic pravděpodobně z Prahy


Přehled dekorů

počítadlo.abz.cz