Ahne
AHNE, Josef, * 26. 5. 1830 Nová Oleška (dnes část obce Huntířov) u Děčína, † 12. 12. 1909 Kamenický Šenov, malíř skla
V malířství skla se od 1841 vzdělával u Emanuela Hesseho v Kamenickém Šenově, kde si v roce 1851 v domě nevlastního otce, skláře Franze Horna, otevřel vlastní dílnu. V roce 1857 zakoupil ještě před sňatkem s Emilií Kittelovou (18. 8. 1857) v Šenově dům, který sloužil též jako dílna. Od roku 1856, kdy začal na šenovské výtvarnické a modelářské škole vyučovat výtvarník Jan Dvořáček, se Ahne sedm let věnoval nedělnímu studiu školy. Ve své dílně zpracovával zakázky květinového, figurálního a ornamentálního dekoru (převážně pro firmu Ignaze Allmanna). V šedesátých letech zřídil při dílně vzorkový prodej. Proslavil se malbami na porcelánu a skle. Zúčastnil
... VíceAHNE, Josef, * 26. 5. 1830 Nová Oleška (dnes část obce Huntířov) u Děčína, † 12. 12. 1909 Kamenický Šenov, malíř skla
V malířství skla se od 1841 vzdělával u Emanuela Hesseho v Kamenickém Šenově, kde si v roce 1851 v domě nevlastního otce, skláře Franze Horna, otevřel vlastní dílnu. V roce 1857 zakoupil ještě před sňatkem s Emilií Kittelovou (18. 8. 1857) v Šenově dům, který sloužil též jako dílna. Od roku 1856, kdy začal na šenovské výtvarnické a modelářské škole vyučovat výtvarník Jan Dvořáček, se Ahne sedm let věnoval nedělnímu studiu školy. Ve své dílně zpracovával zakázky květinového, figurálního a ornamentálního dekoru (převážně pro firmu Ignaze Allmanna). V šedesátých letech zřídil při dílně vzorkový prodej. Proslavil se malbami na porcelánu a skle. Zúčastnil se světových výstav ve Vídni (1873) a v Paříži (1878), kde získal bronzovou medaili, a v roce 1897 pražské Vánoční výstavy německých výtvarných umělců v Čechách. V rodinné tradici výroby a malby skla pokračovali synové Alfred, Gustav (1861-1925) a Theodor (1863-1907). V roce 1923 byla jeho díla prezentována na výstavě při otevření muzea v Kamenickém Šenově.
Alfred Ahne založil v roce 1899 rafinerii skla, kterou po jeho smrti v roce 1900 převzal jeho bratr Gustav. Rafinerie se orientovala na malování skla. Po smrti Gustava v roce 1925 vedl po obchodní stránce firmu jeho syn Willi Ahne a po odborné a uměelecké stránce jeho bratranec Theodor Ahne. Od roku 1930 byl jediným vlastníkem firmy Willi Ahne. Hlavní produkce rafinerie spočívala v této době (prakticky do roku 1945) v především černém a tmavěmodrém sklu malovaném stříbrem a zlatem a hyalithovém sklu se stříbrnou nebo měděnou galvanoplastikou. Po ukončení II. světové války přešla rafinerie pod národní správu.
Po roce 1948 obnovil pravděpodobně Willi Ahne rafinerii v Klotsche u Dražďan ??
L: BL 1, s. 9; Bohemia, 17. 12. 1909; Mitteilungen des Nordböhmischen Excursions-Clubs 22 (1899), s. 15, 33 (1910) s. 78n.; F. F. Palme, Beiträge zur Geschichte der Steinschönauer Glasindustrie, in: Aus heimatlichen Bergen 39 (1934) s. 225 a 40 (1935), s. 54n.; G. Pazaurek, Deutsche Fayencenund Porzellan-Hausmaler 2, 1925.
Carolus Hartmann: Das Glas im Raum Haida und Steinschönau
